Historie spolku

Český zahrádkářský svaz v Dolní Dobrouči

     V červnu roku 1958 pánové Jan GRUND, Josef VACEK, Josef  NOVÁK, František MAŘÍK , Stanislav MORAVEC a František RYŠAVÝ založili místní pobočku Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů  v Dolní Dobrouči. Po založení měl spolek 33 členů a předsedou byl zvolen Josef NOVÁK. Již na podzim zorganizovali první výstavu ovoce.  V následujícím roce, kdy byl zvolen nový předseda Josef VACEK  byla na jaře připravena výstava zimních odrůd ovoce a v srpnu výstava květin.
V roce 1959 jako první společný majetek  byla zakoupena trakařová stříkačka na postřik ovocných stromů.
V roce 1960 byl pořádán I. zahrádkářský ples v Lidovém domě, kterého se zúčastnilo 500 návštěvníků. V srpnu téhož roku zahrádkáři vyjeli na I. zájezd, do Lázní Bělohrad.  V září se pobavili na Jiřinkovém večírku a v říjnu připravili další výstavu ovoce a květin.
V roce 1961 byla za účelem vzdělávání členů spolku založena odborná knihovna zakoupením 25 odborných knih a knihovníkem byl určen  Emil SKALICKÝ.
V roce 1962 v prostorách bývalé pekárny pana Pecháčka vzniká nákladem 11.500,-Kč lisovna ovoce s lisem, který sestrojili František MOTL, Ladislav PECHÁČEK a Rudolf PECHÁČEK.
V této době měl spolek již 86 členů.
V roce 1963 zakládá na nabídnutých pozemcích od MNV  zahrádkářskou kolonii „Na Petrovské“ a  „Na dolním konci“.
V březnu roku 1969 byl zakoupen na Malé straně pozemek se sto let starou chalupou č.63 a za přispění 1.565 brigádnických hodin členů spolku vzniká hrubá stavba nové moštárny a skladu.
V roce 1972 končí ve funkci předsedy Josef VACEK a novým předsedou je zvolen František VÁVRA. V tomtéž roce je založena druhá část zahrádkářské kolonie „Na Petrovské“ .
V roce 1974 zorganizoval Jindřich DUŠEK rekordních 7 autobusových zájezdů.
V roce 1977 končí ve funkci František VÁVRA a novým předsedou je zvolen Pavel ŠISLER, po roce jej střídá Ladislav RYŠAVÝ.
Na základě získaných zkušeností a podle požadavků výboru vypracoval Karel VACEK v roce 1979  studii přestavby a rekonstrukce technického zařízení moštárny.
V následujícím roce (1980)  se přestavba zahajuje. Po poskytnuté dotaci v celkové výši 50.000,- Kč od ÚV ČZS je přestavba dokončena a provoz zahájen i s technologií sterilizace moštu v roce 1982.
V roce 1985 má spolek největší počet členů – 127. Správcem moštárny se stává již legendární osobnost Josef JANSA.
Po 26 letech v roce 1989 zaniká zahrádkářská kolonie v Dobrouči.
V roce 1990 Vlastimil MLYNÁŘ organizuje první třídenní zahraniční zájezd do Rakouských Alp.
V roce 1998 Ladislava RYŠAVÉHO nahradí na dobu dvou let ve funkci předsedy Pavel ŠISLER.
Rok 2000 byl prozatím nejúspěšnějším, kdy moštárnou bylo zpracováno rekordních 158  tun ovoce a bylo naplněno dobrým Dobroučským moštem 98 tisíc lahví.
V roce 2001  nastupuje do funkce předsedy Karel MOTYČKA, který tuto funkci vykonával do roku 2007, kdy byl na jeho místo zvolen Aleš KUBÍČEK. Toho vystřídal v roce 2009 ve funkci Ladislav Ryšavý. V současné době vykonává funkci předsedy Pavel HARTL.

Jednou z mnoha důležitých organizovaných činností, byly přednášky, besedy a instruktáže na nichž se podíleli Radim OTAVA, Ladislav RYŠAVÝ a Josef MAŘÍK.
Nejde si ani představit kopec, který by vznikl z umělých  hnojiv, vápence a rašeliny, které obstaral pro členy i nečleny spolku František VÁVRA st., později pak Ladislav RYŠAVÝ.  
Rovněž by bylo zajímavé vidět sad, který by vznikl z ovocných stromků a keřů zajištěných k výsadbě pro členy za dobu existence spolku.
Taktéž součet hodin odpracovaných členy při brigádnické činnosti ve prospěch nejen spolku, obce, či jiných organizací  by jistě vydal na několik let.
Za dobu existence spolku bylo zorganizováno  120 zájezdů, z nichž téměř polovinu zabezpečil Vlastimil MLYNÁŘ. Dále bylo připraveno více než 45 plesů a zábav. Starším občanům se jistě vryly do paměti krásné výstavy květin, ovoce a zeleniny připravované nejen na úrovni zdejší základní organizace, ale i na úrovni okresu.
Bez kvalitní práce funkcionářů výboru jako je Stanislav MAIXNER jednatel zodpovědně vykonávající funkci 28 let. nebo Růženy MORAVCOVÉ, která ve funkci pokladníka vydržela 17 let, či Ladislava RYŠAVÉHO, který obětavě řídí spolek ve funkci předsedy 22 let – bez takovýchto lidí by spolek zahrádkářů nedosáhl takové úrovně na jaké je dnes.
Práce členů i samotného spolku jako celku byla v historii mnohokrát oceněna i nadřízenými stupni od okresu počínaje až po celostátní výbor svazu zahrádkářů.
Není možné vyjmenovat všechny funkcionáře i členy, kteří svůj  volný čas věnovali smysluplné práci pro zahrádkářský spolek a tím i pro obec.
Proto všem, kteří aktivně pracují v řadách zahrádkářů patří poděkování a veliký obdiv.  (1.1.2012)